GOST R 56664-2015

• gost-r-56664-2015.pdf (738.83 KiB)
  ГОСТ Р 56664-2015

GOST R 56664−2015 nedestruktivní Kontrolu. Definice náročném stavu materiálu a výrobků ve strojírenství metody акустоупругости. Obecné požadavky

GOST R 56664−2015
Skupina Т59

NÁRODNÍ NORMY RUSKÉ FEDERACE

Nedestruktivní kontrola

DEFINICE NÁROČNÉM STAVU MATERIÁLU A VÝROBKŮ VE STROJÍRENSTVÍ METODY АКУСТОУПРУГОСТИ

Obecné požadavky

Non-destructive testing. Evaluation of stress state material engineering products by acoustoelastic methods. General requirements

OAKS 77.040.10

Datum zavedení 2016−07−01

Předmluva

1 je NAVRŽEN Open akciovou společnost «výzkumné centrum pro kontrolu a diagnostiku technických systémů" (STIG «SIC KD») za účasti Нижегородского státní technické univerzity jim.P.E.Алексеева (НГТУ jim.P.E.Алексеева)

2 ZAPSÁNO Technickým výborem pro normalizaci TC 132 «Technická diagnostika"

3 SCHVÁLEN A UVEDEN V PLATNOST Usnesením Federální agentura pro technickou regulaci a metrologii od 22. října 2015, N 1615-art

4 PŘEDSTAVEN POPRVÉ

Pravidla pro použití této normy jsou stanoveny v GOST R 1.0−2012 (§ 8). Informace o změnách na této normy je zveřejněn na každoroční (od 1 ledna tohoto roku) informační rejstříku «Národní normy», a oficiální znění změn a doplňků — v měsíčním informačním rejstříku «Národní standardy», V případě revize (výměna) nebo zrušení této normy příslušné oznámení bude zveřejněno v nejbližším vydání měsíčního informačního ukazatel «Национальны standardy». Relevantní informace, oznámení a texty najdete také v informačním systému veřejné — na oficiálních stránkách Federální agentury pro technickou regulaci a metrologii na Internetu (www.gost.ru)

Úvod

Objektivní posouzení funkčnosti a bezpečnosti эксплуатирующихся odpovědných technických objektů není možné bez posouzení stavu stresu, ve kterém se nachází jejich materiál.

V obrovském včetně prakticky důležitých případů vypočtená předpokládaná náročném stavu technického objektu je možné jen ve fázi zahájení jeho provozu, přímo po výrobě. Hodnotit napjatý stav materiálu zařízení při jeho provozu, je obvykle možné pouze metodou přímého (a ve většině případů poškozování) měření.

Jedním z nejslibnějších metod měření mechanických napětí v materiálu bez jeho zničení je akustická metoda založená na упругоакустическом efekt — lineární závislosti rychlosti šíření elastických vln od stresu, spolehlivé experimentální stanovení níž je zajištěna díky dostupnosti moderní měřicí technikou.

Stávající národní normy, регламентирующие využití akustické metody v problémech kontroly stavu stresu, jsou věnovány obecné požadavky na provádění měření, a sami postupy pro přípravu a provedení měření, jsou uvedeny v nich неполно.

Tato norma je navržena s cílem zajistit metodické základy široké uplatnění metody акустоупругости pro identifikaci jedno — a двухосного stavu stresu materiálu odpovědných technických objektů, jak je v procesu jejich výroby a testování, ale i při skutečném provozu.

1 Oblast použití

Tato norma se vztahuje na akustické metody stanovení náročném stavu materiálu a výrobků ve strojírenství s použitím metody акустоупругости.

Tato norma stanovuje základní požadavky na pořadí definice jedno — a двухосного stavu stresu materiálu, technických objektů, které mají dvě плоскопараллельные povrchu v zóně měření, s použitím hromadné podélné a příčné vlny, které šíří v pořádku na povrch technického objektu.

Určená opravdovým standardem metoda může být použita jak při laboratorních studiích, tak i na plakáty a натурных podmínek kontroly stavu stresu materiálu široké třídy technických objektů.

2 Normativní odkazy

V této normě použity normativní odkazy na následující normy:

GOST 7.32−2001 Systém norem, podle informací, библиотечному a vydavatelském průmyslu případu. Zpráva o vědecko-výzkumné práci. Struktura a pravidla pro registraci

GOST 12.1.001−89 Systém norem bezpečnosti práce. Ultrazvuk. Obecné požadavky na bezpečnost

GOST 12.1.004−91 Systém norem bezpečnosti práce. Požární bezpečnost. Obecné požadavky

GOST 12.1.038−82 Systém norem bezpečnosti práce. Электробезопасность. Maximální povolené hodnoty napětí v dotyku a proudů

GOST 12.2.003−91 Systém norem bezpečnosti práce. Zařízení výrobní. Obecné požadavky na bezpečnost

GOST 12.2.013.0−91 Systém norem bezpečnosti práce. Stroje, ruční, elektrické. Obecné požadavky na bezpečnost a zkušební metody

GOST 12.3.002−75 Systém norem bezpečnosti práce. Procesy výrobní. Obecné požadavky na bezpečnost

GOST 1497−84 (ISO 6892−84) Kovy. Metody zkoušek v tahu

GOST 2768−84 Aceton technický. Technické podmínky

GOST 2789−73 Drsnost povrchu. Parametry a specifikace

GOST 6616−94 Měniče termoelektrický. Obecné technické podmínky

GOST 10587−84 Pryskyřice эпоксидно-диановые неотвержденные. Technické podmínky

GOST 17299−78 Líh technický. Technické podmínky

GOST 28840−90 Stroje pro zkoušení materiálů v tahu, tlaku a ohybu. Obecné technické požadavky

GOST R 8.563−2009 Státní systém zajištění jednoty měření. Techniky (metody) měření

GOST R 12.1.019−2009 Systém norem bezpečnosti práce. Электробезопасность. Obecné požadavky a klasifikace druhů ochrany

GOST R 52731−2007 nedestruktivní Kontrolu. Akustické monitorovací metody mechanického namáhání. Obecné požadavky

GOST R 55043−2012 nedestruktivní Kontrolu. Definice míry pružně-akustickou komunikaci. Obecné požadavky

GOST R 55725−2013 nedestruktivní Kontrolu. Měniče ultrazvukové piezoelektrické. Obecné technické požadavky

GOST R ISO 5725−2-2002 Přesnost (správnost a прецизионность) metod a výsledků měření. Část 2. Základní metoda pro stanovení opakovatelnost a reprodukovatelnost standardní metody měření

Poznámka — Při použití opravdovým standardem je vhodné zkontrolovat účinek referenčních standardů informačního systému veřejné — na oficiálních stránkách Federální agentury pro technickou regulaci a metrologii v síti Internet nebo ve výroční informační cedule «Národní standardy», který je zveřejněn ke dni 1 ledna tohoto roku, a na выпускам měsíční informační ukazatel «Národní normy» pro aktuální rok. Pokud je nahrazen referenční standard, na který je dána недатированная odkaz, je doporučeno použít platnou verzi této normy je s ohledem na všechny provedené v této verzi změny. Pokud je nahrazen referenční standard, na který je dána датированная odkaz, pak je doporučeno použít verzi tohoto standardu s výše uvedeným rok schválení (přijetí). Pokud po schválení této normy v referenční standard, na který je dána датированная odkaz, změněna, ovlivňuje pozici, na který je dán odkaz, pak je to situace, doporučuje se používat bez ohledu na dané změny. Pokud referenční norma je zrušena bez náhrady, je to stav, ve kterém je uveden odkaz na něj, je vhodné použít na části, které ovlivňují tento odkaz.

3 Označení a zkratky

3.1 V této normě použity následující legenda:

h — tloušťka materiálu objektu kontroly, mm;

V — rychlost šíření elastické vlny s волновым vec, zaměřené v isměru, a vektor polarizace, zaměřené na na směru (hodnoty i=kodpovídají продольным vln, hodnoty  — поперечным), m/s;

t — zpoždění impulsu elastické vlny, která se rychlostí V, ns;

 — акустоупругие kurzy rychlosti, 1/Mpa;

 — акустоупругие koeficienty zpoždění, 1/Mpa;

 — efektivní frekvence ultrazvukových impulsů, Mhz;

 — podmíněný mez kluzu materiálu objektu kontroly, Mpa;

,  — hlavní napětí působící v materiálu objektu kontroly, Mpa;

T — teplota objektu kontroly v oblasti měření při nepřítomnosti napětí, °C;

T — teplota objektu kontroly v oblasti měření při akci, napětí, °C;

V — rychlost šíření elastické podélné vlny v materiálu objektu kontroly, m/s;

V — rychlost šíření elastické příčné vlny v materiálu objektu kontroly, m/s;

m — číslo odraženého impulsu elastické příčné vlny, polarizované ve směru textury materiálu;

m — číslo odraženého impulsu elastické příčné vlny, polarizované ve směru kolmém na strukturu materiálu;

t — číslo odraženého impulsu elastické podélné vlny;

n — počet opakovaných měření při určování zpoždění impulsu elastické příčné vlny, polarizované ve směru textury materiálu, při akci napětí;

n — počet opakovaných měření při určování zpoždění impulsu elastické příčné vlny, polarizované ve směru kolmém na strukturu materiálu, při akci napětí;

n — počet opakovaných měření při určování zpoždění impulsu elastické podélné vlny při akci napětí;

T (m) — délka sweep, zabezpečující vizualizace mzachycené impulsy elastické příčné vlny, polarizované ve směru textury materiálu, iss;

T (m) — délka sweep, zabezpečující vizualizace mzachycené impulsy elastické příčné vlny, polarizované ve směru kolmém na strukturu materiálu, iss;

T(m) — délka sweep, zabezpečující vizualizace m zachycené impulsy elastické podélné vlny, iss;

 — maximální přípustná absolutní chyba měření časových intervalů používaných nástrojů měření, ns;

 — přípustnou relativní chyba měření časových intervalů používaných nástrojů měření;

 — zpoždění zachycené impulsy příčné vlny s čísly trelativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru textury materiálu při nepřítomnosti napětí po nopakovaných měření, ns, i=1… n;

t — průměrná hodnota zpoždění odraženého impulsu příčné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru textury materiálu při nepřítomnosti napětí, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — zpoždění zachycené impulsy příčné vlny s čísly mrelativně prvního odraženého impulsu při polarizaci ve směru textury materiálu při akci zdůrazňuje, že po nopakovaných měření, ns, i=1… n;

t — průměrná hodnota zpoždění odraženého impulsu příčné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru textury materiálu při akci, napětí, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

 — zpoždění zachycené impulsy příčné vlny s čísly mrelativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru kolmém na strukturu materiálu, po nopakovaných měření, ns, i=1… n;

t — průměrná hodnota zpoždění odraženého impulsu příčné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru kolmém na strukturu materiálu, při absenci napětí po nopakovaných měření, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — zpoždění zachycené impulsy příčné vlny s čísly mrelativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru kolmém na strukturu materiálu, při akci zdůrazňuje, že po nopakovaných měření, ns, i=1… n ;

t — průměrná hodnota odraženého impulsu příčné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při polarizaci vlny ve směru kolmém na strukturu materiálu, při akci, stres, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

 — zpoždění zachycené impulsy podélné vlny s čísly mrelativně prvního odraženého impulsu při nepřítomnosti napětí po nopakovaných měření, ns, i=1… n;

t — průměrná hodnota odraženého impulsu podélné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při nepřítomnosti napětí, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — zpoždění zachycené impulsy podélné vlny c pokoje m ohledně prvního odraženého impulsu při akci zdůrazňuje, že po nopakovaných měření, ns,i=1… n;

t — průměrná hodnota zpoždění odraženého impulsu podélné vlny s číslem mje relativně prvního odraženého impulsu při akci, stres, ns;

 — koeficient variace hodnot ;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

 — hodnota zpoždění t, uvedený na teplotu 20 °C, nr;

, , ,  — акустоупругие kurzy, 1/Mpa;

k, k, k, k — упругоакустические (tenzometrická) kurzy, Mpa;

k, k  — термоакустические kurzy, 1/grad:

k — relativní změna rychlosti podélné elastické vlny při změně teploty o 1 stupeň;

k — stejné pro příčné vlny.

3.2 V této normě použity následující zkratky:

OK — objekt kontroly;

NS — napjatý stav;

SI — nástroj měření;

WEE — ultrazvukový impuls;

ЭАП — электроакустический převodník;

PETS — jako piezo měnič;

EMAT — электромагнитноакустический převodník;

КУАС — kurzy упругоакустической komunikace.

4 Obecná ustanovení

4.1 Měření napětí v místě kontroly provádějí metodou акустоупругости v souladu s obecnými požadavky GOST R 52731.

4.2 Směr šíření vln — kolmo k rovině akce na měřené napětí.

4.3 Schéma прозвучивания materiálu odpovídá echo-ultrazvukové metody kontroly. Způsob buzení elastické vibrace — kontaktní nebo bezkontaktní v závislosti na použitém ЭАП. Doporučený druh vyzařovaného signálu — «радиоимпульс» s výsosti (ultrazvukovou) náplň, hladké háček a efektivní délce (0,6 od maximální amplitudy) od 2 do 4 period základní frekvence.

4.4 Záření a příjem akustických signálů se provádí pomocí zkoušek-ps (kombinovaných) ЭАП podélné a příčné vlny.

Poznámka — jako ЭАП mohou být použity PETS podle GOST P 55725 nebo speciálně navržených EMAT.

4.5 Hodnoty napětí jsou усредненными o objemu ultrazvukového paprsku, definován příčnými rozměry ЭАП a tloušťce materiálu. Jako obvykle, je hlavní napětí v rovině kolmé na směr šíření vlny. Hodnoty napětí se měří od těch jejich hodnot, které odpovídají počáteční hodnoty akustických parametrů, měřených před vznikem stresu.

4.6 Tradici do současnosti přístupy k řízení mechanické napětí v materiálu akustické metody jsou obvykle založeny na obecných poměrech акустоупругости [1]-[3].

Odpovídající rovnice komunikační rychlost a čas šíření elastických hromadné vln různé polarizace s platnými vysokého napětí v rámci matice teorie акустоупругости při absenci vnějších tepelných a elektromagnetických vlivů mají normální линеаризованных poměrů druh:

, (1)

, (2)

kde ,  — тензор napětí v okamžiku měření a тензор počáteční napětí, resp;

,  — relativní změny rychlosti a času šíření elastických vln:

, (3)

, (4)

kde V a todpovídají напряжениям , a  — počáteční напряжениям .

Při absenci počátečních napětí rovnice (1), (2) získat vzhled:

, (5)

.(6)

4.7 Inženýrské metody kontroly napětí pomocí nejvíce rozšířených acoustic echo-pulse metody jsou obvykle založeny na dimenzích časových intervalů mezi opakovaně popsán impulsy elastických vln různou polarizaci. V této souvislosti акустоупругие poměr typu (6), jsou prezentovány vhodnější.

4.8 nejpřísnější přístup k budování inženýrských poměrů акустоупругости, se sídlem na měření časových intervalů, je navržena v práci [4], ve kterém se vychází ze základních rovnic (5) pro případ rovinné NS s hlavními napětí , v rovině kolmo na směr šíření elastických vln, jsou odvozeny výrazy, které spojují napětí zpoždění impulsů elastických vln dvou typů: podélné a příčné, polarizované podél hlavních napětí.

4.9 Materiál většiny výrobků strojírenství lze považovat za ортотропным. Pokud ose анизотропии materiálu předpokládat působí podél osy kartézských souřadnic x a y, respektive, wave vektor používaných pro hromadné vlny v destinaci shodovat s osou z. Hlavní napětí — продольное a cross  — leží v rovině z=0 a směřuje podél osy x a y příslušně.

4.10 Vzorce pro výpočet a mají vzhled:

,(7)

,(8)

kde , , , , , .

Tenzometrická [3] nebo упругоакустические [4] koeficienty se vypočítávají podle vzorce:

, (9)

, (10)

, (11)

. (12)

Příchozí do vzorce (9)-(12) parametry , , , jsou vyjádřeny pomocí акустоупругие koeficienty takto:

, (13)

, (14)

, (15)

, (16)

4.11 V případě, kdy je materiál OK v souladu s GOST R 52731 je akusticky изотропным pro акустоупругих míry platit rovnost:

, (17)

. (18)

4.12 Tenzometrická (упругоакустические) kurzy pro akusticky изотропного materiálu se vypočítá podle vzorce:

, (19)

, (20)

4.13 Tenzometrická kurzy (КУАС), používané pro výpočet napětí na měřených akustické zpoždění, musí být stanoveny s maximální přípustnou relativní chybou ±10%. Experimentální definice КУАС provádějí v souladu s požadavky GOST 55043 a aplikace této normy.

4.14 Vzorec pro výpočet a v případě akusticky изотропного materiálu mají vzhled:

,(21)

.(22)

4.15 Vliv teploty na výsledky měření двухосных zdůrazňuje, že v úvahu s pomocí термоакустических kurzů, postup pro určení který je uveden v příloze Vb

4.16 Doporučený opravdovým standardem metoda může sloužit jako základ pro tvorbu metodiky provádění měření podle GOST P 8.563.

4.17 Při vývoji metod měření výkonu je nutné její ověření na základě reprezentativní databáze osvědčených OK.

5 bezpečnostní Požadavky

5.1 K provádění měření NA připouštějí operátorů, s dovednostmi, provoz zařízení ultrazvukové kontroly, умеющих využívat národní a průmyslových předpisů a technických dokumentů na akustické technik kontroly, kteří absolvovali školení pro práci s aplikací SI a аттестованных na znalost pravidel bezpečnosti v příslušném odvětví.

5.2 Při určování NS provozovatel musí řídit GOST 12.1.001, GOST 12.2.003, GOST 12.3.002 a pravidly technické bezpečnosti při provozu электроустановок spotřebitelů podle GOST P 12.1.019 a GOST 12.1.038.

5.3 Měření se provádějí v souladu s požadavky na bezpečnost uvedenými v návodu přístroje, vstupující do složení používaných XI.

5.4 Prostory pro pořádání měření musí odpovídat požadavkům [5] a [6].

5.5 Při organizaci práce podle definice NA OK musí být dodrženy požadavky požární bezpečnosti podle GOST 12.1.004.

6 Požadavky na způsob měření

6.1 V kvalitě C mohou být použity na instalaci, shromážděné z produkční zařízení a specializované přístroje pro určení časových intervalů mezi opakovaně popsán WEE, které zaplavují v materiálu OK, certifikované a поверяемые v řádném termínu.

6.2 SI musí zajistit provádění měření echo-metoda s použitím WEE s plynulou háček.

6.3 SI musí zajistit možnost záření a příjem WEE s efektivní frekvencí od 2,5 do 10 Mhz.

6.4 kit SI musí zahrnovat přímé kombinované nebo odděleně-vícenásobné ЭАП, které záření a příjem impulsů podélné a příčné elastické vlny, které šíří na нормали k povrchu OK.

Poznámka — jako přímí kombinovaných PETS příčné vlny mohou být použity měniče firmy Panametrics (USA).

6.5 Dokumentace SEA by měla obsahovat metodiku měření výkonu, jakož i doklady, které tvůrci:

— účel a oblast použití C;

— složení a základní charakteristiky nástrojů, hardware a software, včetně chyby měření parametrů WEE;

— metody a prostředky k dosažení interoperability SEA, včetně informační, elektrické, energetické, software, konstrukční, provozní.

6.6 Popis funkcí SI v provozních, konstrukčních a programových dokumentech by měl odrážet vlastnosti, hardware a software.

6.7 Provozní vlastnosti SI musí odpovídat požadavkům technických podmínek a této normy.

6.8 Požadavky na software měření

6.8.1 software SI musí zajistit možnost výběru jakéhokoli odraženého WEE a nalezení potřebných отсчетных bodů profilu impulsů.

6.8.2 software by měl vzít v úvahu podmínky provádění akustických měření na OK, zejména teplotní režim.

6.8.3 Primární akustické informace pro každý bod měření, musí být neustále uloženy na externí média, chráněné proti neoprávněnému přístupu.

6.9 Pomocné zařízení a materiály

6.9.1 Термопреобразователь povrchní typu TPP 13 nebo TPP 10 podle GOST 6616 pro měření teploty povrchu TD.

6.9.2 Při použití PETS hledáme:

— broušení nástroj pro přípravu povrchu podle GOST 12.2.013.3;

— обезжиривающая kapalina (alkohol podle GOST 17299 nebo aceton podle GOST 2768) pro přípravu povrchu;

— kontaktní kapalina.

7 Požadavky k objektům řízení

7.1 Tloušťka materiálu CCA v bodech měření NS musí být nejméně 2 mm.

7.2 Před instalací ЭАП povrch očistit od nečistot, okují, rzi a обезжиривают.

7.3 Třída drsnosti povrchu v místě měření při použití PETS — ne méně nežRa 2,5 (GOST 2789).

Poznámka — Při použití PETS metoda neposkytuje požadovanou přesnost NS, pokud drsnost povrchu CCA Ra vyšší než 2,5 mikronů podle GOST 2789.

7.4 Vzdálenost od bodu měření do svary OK — minimálně dvojnásobnou tloušťku materiálu OK.

7.5 Při použití PETS viskozita kontaktní kapaliny při teplotě měření, musí splňovat viskozity epoxidové pryskyřice při teplotě 25°C: od 12 do 25 Pa·s (podle GOST 10587).

7.6 Další faktory, které ovlivňují přesnost měření NS

7.6.1 Drsnost vnitřní (reflexní) povrch, nebo zda na ní tenké pevné vrstvy nátěru.

7.6.2 Značná část různorodost materiálu v oblasti прозвучивания, vedoucí k rozptylu elastických vln a jejich další затуханию.

7.6.3 Dodatečné reflexní plochy, vzniklé z důvodu слоистости materiálu v oblasti прозвучивания (dostupnost plochých vady podkladového kovu).

7.6.4 Charakteristiky faktorů uvedených v 7.6.1−7.6.3, není definován kvantitativně. Jejich komplexní vliv je hodnocen podle odpovídající charakteristiky, které se odrážejí akustických impulsů požadavky této normy.

8 Postup přípravy k provádění měření

8.1 Zkoumají certifikáty na materiál OK.

8.2 Na základě technické dokumentace na OK určují hodnoty h v bodech měření.

8.3 Na základě referenčních dat nebo experimentálně určují hodnoty Va V.

8.4 Volí ЭАП, které v závislosti na h má následující hodnoty:

— 10 Mhz při h od 2 do 3 mm;

— 5 Mhz při h od 3 do 10 mm;

— 2,5 Mhz při h více než 10 mm.

8.5 Určují umístění bodů měření.

8.6 Vedou stav povrchu ve vybraných bodech v souladu s podmínkami měření (viz 7.2−7.3).

8.7 Získávají v případě potřeby vrstvu vazební na připravený povrch je OK.

8.8 Stanoví ЭАП na povrch OK, připojit jejich SY.

8.9 Patří SI ověřují jeho funkčnost, čímž se na obrazovce видеоконтрольного zařízení dočasné skenování přijatých signálů.

8.10 Na obrazovce видеоконтрольного zařízení bez významných viditelných zkreslení by měla být dodržována opakovaně odrážejí WEE.

8.11 Kontrolují absence, dočasné netu další impulsy, způsobené buď přítomností v oblasti měření dodatečné reflexní plochy (přípustné podle podmínek provozu OK vady — vrstev, inkluzí a tak p., objevené metody ultrazvukové defektoskopie), a to buď nesprávnou orientací měniče příčné výkyvy relativně osy symetrie materiálu OK.

8.12 Očekávat, že minimální hodnoty zamést, který poskytuje vizualizaci požadované množství zachycené WEE a měření jejich zpoždění s danou relativní chybou podle vzorce:

,(23)

kde t — hardware zpoždění зондирующего hybnosti, iss, která je definována charakteristikami použitého XI.

Obvykle hodnota nesmí přesáhnout 10.

8.13 Si průběhy signálů při použití ЭАП elastické příčné vlny, polarizované ve směru textury materiálu, při hodnotě zamést T.

Poznámka — Pro изотропного materiálu při двухосном NA ЭАП určují směr polarizace, podél .

8.14 Hodnotí poměr amplitudy WEE s číslem mna střední úrovni hluku. Pokud je tento poměr větší než 10 db, pak provádět měření s danou relativní chybou je považováno za možné.

8.15 Pokud je poměr «signál-šum» pro WEE s číslem mméně než 10 db, pak důsledně snižují hodnotu mna jednotce, dokud se hodnota poměru «signál-šum» se stane větší než 10 db.

8.16 Očekávat, že skutečné relativní chyba určení zpoždění WEE podle vzorce:

, (24)

po kterém se přijímají rozhodnutí provést měření s nižším ve srovnání s chybou nebo nahrazení používaného SI na přesnější zajištění splnění poměru:

.(25)

8.17 Měření na 8.13−8.16 opakují pro měniče příčné elastické vlny, polarizované ve směru kolmém na strukturu materiálu, definuje přijatelnou hodnotu čísla odraženého WEE m, při tom skutečná relativní chyba určení zpoždění WEE počítají podle vzorce:

. (26)

8.18 Měření na 8.13−8.16 opakují pro snímače podélné elastické vlny, definuje přijatelnou hodnotu čísla odraženého WEE m , při tom skutečná relativní chyba určení zpoždění WEE počítají podle vzorce:

. (27)

Poznámka — je Uvedeno v 8.1−8.18 postup přípravy k provádění měření je stejná pro OK s platnými napětí a při jejich absenci.

9 Postup měření a zpracování výsledků

9.1 Definice двухосного stavu stresu

9.1.1 pomocí kontaktního teploměru měří teplotu povrchu OK při nepřítomnosti napětí T.

9.1.2 V souladu s manuálem SI provádějí měření zpoždění příčné elastické vlny, polarizované podél textury materiálu OK (nebo podél akce hlavního napětí ) , s přeinstalací ЭАП. Počet opakovaných měření nmusí být nejméně 5.

Poznámka — obvykle nejnižší přesnost určení zpoždění poskytuje metodu přechodu signálu přes null [7].

9.1.3 Kontrola синфазности отсчетных bodů

9.1.3.1 Vypočítejte rozdíl mezi zpožděním pro odražené WEE s číslem ma zpoždění druhého odraženého WEE relativně první.

9.1.3.2 Kontrolovat poctivost poměru:

. (28)

9.1.3.3 Při dodržení poměru (28) vykonávají akce na 9.1.4.

9.1.3.4 Při porušení poměru (28) počítá hodnotu k podle vzorce:

, (29)

kde . Ikona [ ] znamená operace zaokrouhlení.

9.1.3.5 další výpočty namísto hodnot používají upravené hodnoty zpoždění, rovné .

Kontrola синфазности отсчетных bodů tráví vlny všech typů.

9.1.4 Pole hodnot je kontrolována na přítomnost emisí v souladu s GOST R ISO 5725−2.

9.1.5 Po snížení (dle emisí) hodnoty npro další výpočty používají zkráceny вариационный řada.

9.1.6 Určují hodnoty ta podle vzorce:

, (30)

. (31)

9.1.7 Kontrolují splnění podmínky:

. (32)

9.1.8 Při splnění podmínky (32) další výpočty používají hodnota t, která přišla na 9.1.6.

9.1.9 v Případě, že podmínka (32) není splněna, provádí se opakované měření se zvýšeným počtem n.

9.1.10 v Případě, že zvýšení počtu měření nnemá za následek splnění podmínky (32), přijmout rozhodnutí o možnosti další měření s nižší přesností.

9.1.11 Měření a jejich zpracování na 9.1.3−9.1.10 tráví ЭАП příčné elastické vlny, polarizované ve směru kolmém na strukturu materiálu OK (nebo podél akce hlavní napětí ):

, (33)

. (34)

9.1.12 Měření a jejich zpracování na 9.1.3−9.1.10 tráví ЭАП podélné elastické vlny. Přitom určují hodnoty ta podle vzorce:

, (35)

, (36)

9.1.13 Očekávat, že výše zpoždění podle vzorce:

, (37)

, (38)

. (39)

9.1.14 pomocí kontaktního teploměru měří teplotu povrchu OK při akci napětí T.

9.1.15 Měření a jejich zpracování na 9.1.3−9.1.14 tráví OK při akci namáhání.

9.1.16 Výše zpoždění se počítá podle vzorce:

, (40)

, (41)

. (42)

9.1.17 Napětí a pro každý bod měření se počítá podle vzorce:

, (43)

, (44)

kde , , *, *, , .
___________________
* Vzorce odpovídají originálu. — Poznámka výrobce databáze.

9.2 Definice одноосного stavu stresu

9.2.1 Při akci одноосного napětí podél textury materiálu, napětí se počítá podle vzorce:

, (45)

kde .

9.2.2 Při akci одноосного napětí přes textury materiálu, napětí se počítá podle vzorce:

, (46)

kde .

10 Pravidla pro zpracování výsledků měření

10.1 Výsledky měření zaznamená do protokolu, jehož tvar je uveden v příloze Stol.

10.2 Pokud je měření NA OK jsou součástí výzkumné práce, výsledky měření je třeba provést v souladu s požadavky GOST 7.32.

Příloha A (povinné). Definice упругоакустических koeficientů

Aplikace A
(povinné)

Ga 1 Упругоакустические koeficienty určují při provádění zkoušek v tahu plochých vzorků podle GOST 1497.

Va 2 Používají vzorky dvou typů:

— podélné, vyřezané z materiálu paralelní struktuře;

— příčný řez z materiálu kolmo struktuře.

Ga 3 Při použití PETS třída drsnosti povrchu vzorků v místě měření — ne méně než Ra 2,5 podle GOST 2789.

Aa 4 Pro нагружения vzorku používají stroje pro mechanické zkoušky materiálů podle GOST 28840.

Ga 5 Výběr zkušebního zařízení provádějí takovým způsobem, aby ve vzorku vytvořit napětí, je vypracován .

Ga 6 Zkušební stroje musí zajistit požadovaný tlak s povolenou odchylkou napětí není větší než 1 Mpa v časovém rozpětí, potřebné k provedení akustických měření (od 30 sekund až po několik minut v závislosti na kvalifikaci obsluhy a použité SI).

Va 7 Tvoří program stupňový нагружения vzorku z počáteční zatížení, odpovídající hodnotě одноосного napětí není více , do zatížení odpovídající . Doporučuje se stanovit ne méně než pět schodů нагружения pro následné регрессионной zpracování výsledků zkoušek.

Va 8 Vzorek s fixovanými na něm ЭАП umístěny v zařízení pro mechanické zkoušky, dosáhli jeho správné středění a přikládáme k němu malou zátěž pro spolehlivé upevnění vzorku do poznatky s nastavitelnou až.

Ga 9 Na každé příčce нагружения provádějí měření zpoždění WEE tří typů:

t — zpoždění WEE pro příčné vlny, polarizované podél osy нагружения;

t — zpoždění WEE pro příčné vlny polarizované kolmo k ose нагружения;

t — zpoždění WEE pro podélné vlny.

Měření se provádějí jak při zvyšování, tak při snižování zátěže. Pak vzorek vyjmout z auta. Každé нагружение («nahoru-dolů") tráví třikrát. Před novým нагружением ЭАП odlepit a znovu ustaví na vzorek.

Va 10 Tráví регрессионную zpracování závislostí , ,

kde , , t, t, t — zpoždění WEE v materiálu vzorků bez zatížení.

Aa 11 Акустоупругие koeficienty určují takto:

je тангенсу úhlu k ose regresní linie pro podélné vzorky;

je тангенсу úhlu k ose regresní linie pro podélné vzorky;

je тангенсу úhlu k ose regresní linie pro příčné vzorky;

je тангенсу úhlu k ose regresní linie pro příčné vzorky.

Va 12 Tenzometrická (упругоакустические) koeficienty počítají podle vzorce:

, , , . (Ga 1)

Příloha B (povinné). Definice термоакустических koeficientů

Příloha B
(povinné)

Bi 1 Definice термоакустических součinitele k(k, k) provádějí se na základě výzkumu regresních závislostí zpoždění impulsů elastických vln příslušných typů tje teplota T standardního vzorku.

Bi 2 Měření teplotních závislostí tráví na standardních vzorcích materiálu v pořádku v laboratorních podmínkách.

Bi 3 Teploty povrchu vzorku měří pomocí термоэлектрического měniče podle GOST 6616.

Bi 4 Vzorky zahřáté na teplotu 80 °C, pak pro rovnoměrné rozložení teploty vydrží při pokojové teplotě až po jejich vychladnutí na 60 °C.

Bi 5 jako chlazení vzorku v intervalu 5 °C provádějí měření teploty povrchu vzorku Ta příslušných zpoždění pro každého i hodnoty teploty.

Vb 6 Термоакустические koeficienty počítají podle vzorce:

, (Vb 1)

kde ,

Nje celkový počet měření pro daný vzorek.

Měření se opakují pro 3−5 vzorků průměr ven výsledků.

Aplikace V (doporučené). Forma protokolu měření

Aplikace V
(doporučené)

«TVRDÍM"
Vedoucí
(název organizace)
(osobní podpis)			(iniciály, příjmení)
»	»		20		gg
PROTOKOL
určení náročném stavu objektu, metody řízení акустоупругости
(technický objekt, řízený úsek technického objektu)
Název objektu kontroly
Číslo (nebo kód) řízené pozemku
Značka materiálu
Tenzometrická (упругоакустические) kurzy, Mpa
k	k	k						k
Термоакустические kurzy, 1/grad
k		k
Teplota povrchu objektu kontroly bez napětí T(°C)
Teplota povrchu objektu kontroly při akci napětí T(°C)
Hodnoty zpoždění na materiálu objektu kontroly bez napětí, ns
t
t
t
Hodnoty zpoždění pro místa měření napětí v materiálu objektu kontroly, ns
t
t
t
Hodnoty napětí, Mpa
Datum kontroly
Příjmení, iniciály obsluhy
Poznámka

Bibliografie

[1]	Гузь Va H., Махорт Gf Gg, Mele Oa Ia Úvod do акустоупругость. Kyjiv: Naukova думка, 1977. — 162 s.
[2]	Бобренко V. M., Вангели M. S., Куценко Va H. Akustická тензомерия. Kišiněv: Штиинца, 1991. — 204 s.
[3]	Nedestruktivní kontrola: Reference: 7 tj/Pod ред. V. V. Клюева. Tak 4. Kn.1. Va Va Marek Černocký, Bi Ai Каторгин, Ga H. Куценко, V. P. Малахов, Ga, As Рудаков, Av Ak Чванов. Akustická тензометрия M: Strojírenství, 2004. — 226 s.
[4]	Никитина H.E. Акустоупругость. Zkušenosti z praktického použití. H. Novgorod: ТАЛАМ, 2005. — 208 s.
[5]	Stříhat 2.09.03−85 Zařízení průmyslových podniků. Normy navrhování
[6]	СанПиН 2.2.½.1.1.1200−03 Hygienické ochranné zóny a zdravotnická klasifikace podniků, staveb a jiných objektů
[7]	МВИ. Standardní vzorky času průchodu ultrazvukových signálů. Definice základních метрологических vlastností. ИФМ Uro RAN, Ekaterinburg, 2007. — 16 s.

UDK 620.172.1:620.179.16:006.354	OAKS 77.040.10	Т59
Klíčová slova: mechanické napětí, akustické echo metoda, акустоупругость, práce s tělem ropy, zpoždění impulsů, tenzometrická (упругоакустические) kurzy

Elektronický text dokumentu
připraven TYPOLOGIE «Kód» a сверен na:
oficiální vydání
M: Стандартинформ, 2016